Jak medvídci pekli cukroví

Sobota 9.12.2006: Blíží se vánoce, tak se medvídci rozhodli, že si upečou nějaké cukroví. V knihovně si vypůjčili kuchařskou knihu, nalistovali si kapitolu "Vánoční cukroví", přečetli si všechny recepty, no a jak se jim přitom sbíhaly sliny, tak poslintali všechny obrázky. Všechno cukroví vypadalo moc lákavě, takže se dlouho nemohli rozhodnout, které si vybrat, ale nakonec se rozhodli, že si upečou vanilkové rohlíčky, tlapky a linecké. Rozdělili si role, Apanači podle knihy diktoval, kolik je potřeba mouky, tuku, vajec a cukru, Medvídek to všechno vážil na váze a Sněhůlek to míchal v míse.

Když to všechno smíchali, tak uplácali takovéhle 3 bochánky,
které museli dát na chvíli ztuhnout do lednice.

No ale kdybyste viděli, jak potom medvídci vypadali! Hrůza!
Všichni tři byli od hlavy k patě bílí od mouky, takže nebylo poznat, který z nich je Sněhůlek.

Tak Lucinka vzala vařečku a chtěla jim vyprášit kožich, ale to nepomohlo,
protože kromě mouky byli upatlaní také od těsta - na čumáčku, na tlapkách i za ušima,
takže je Lucinka musela hodit do pračky.

Mezitím, co se vypraní medvídci sušili na sušáku, Lucinka z připraveného těsta raději sama upekla to cukroví, protože se bála, aby si medvídci ještě více neublížili, např. při nakukování do rozpálené trouby.

A tady už je cukroví hotové:

Medvídci měli na cukroví hroznou chuť, ale Lucinka jim řekla, že se cukroví nejdřív musí nechat pár dní rozležet, aby bylo jemnější. Medvídci nespokojeně mručeli a kňučeli, tak jim Lucinka dovolila, že si můžou každý den vzít jeden kousek na ochutnání. Ale jenom jeden, né víc, protože do vánoc zbývají ještě 2 týdny, tak aby jim něco zbylo na štědrovečerní stůl. A také jim připomněla, jak to vždycky dopadne - že se přežerou a pak je bolí bříško.
(viz loňské příběhy s rybízovým koláčem, ostružinami a oplatkami).

Pak ale v jednom nestřeženém okamžiku, když Lucinka odešla do kuchyně a Sněhůlek s Medvídkem se zrovna nedívali, protože se radili, který kousek dneska ochutnají, tak to Apanači nevydržel, zuřivě se vrhnul na vanilkové rohlíčky a skoro všechny je snědl.

Když to bráškové viděli, tak neváhali a pustili se do zbylého cukroví, snad hnáni jakýmsi reflexem divokých medvědů, kteří se před zimním spánkem potřebují hodně najíst, aby v noře bez jídla přečkali dlouhou zimu. No a pak se všichni svalili, protože je cukroví tížilo v bříšku, a naříkali:
"Achich ouvej, co jsme to zase provedli!"

A pak přišla Lucinka a jenom si povzdechla "Já jsem vám to říkala!" a uložila je do postýlky a přečetla jim pohádku o hladových dětech v Somálsku a o zlém nenažraném medvědovi, no, ona to vlastně nebyla opravdová pohádka z knížky, protože Lucinka čtení jenom předstírala a celý ten příběh si vymyslela, aby tím medvídkům tak trochu vyhubovala.

A když medvídci usnuli, tak Lucinka tajně upekla další cukroví a dobře ho schovala na nejvyšší poličku ve spíži, kde ho medvídci svými mlsnými čumáčky snad nevyčmuchají, takže to pro ně bude štědrovečerní překvapení.

Veselé Vánoce Vám všem!


Tady by se měla zobrazovat sekce odkazů na další medvídkovy příběhy (pokud funguje javascript).