Medvídek a rybízový koláč

Když medvídek s Lucinkou přijeli na chatu, tak zjistili, že už je zralý rybíz,
tak ho Lucinka trochu natrhala a upekla rybízový koláč.
Dala ho ven do stínu vychladnout a řekla medvídkovi,
aby ho hlídal, aby do něj nenalezli mravenci.

Za chvíli Lucinka uslyšela, jak někdo venku tenkým hláskem pláče.
Přiběhla se podívat, co se stalo, a uviděla medvídka,
jak leží na dvoře, nožky má nahoře a naříká, že ho bolí bříško.

Lucinka si všimla, že je remoska prázdná, a bylo jí to hned jasné.
Medvídek také pochopil, že nemá cenu zapírat, a ke všemu se přiznal.
Že nejdřív chtěl jenom maličko ochutnat, ale koláč mu tak zachutnal,
že ochutnával a ochutnával tak dlouho, až ho celý snědl, jenom
po okrajích remosky zůstal připečený zkaramelizovaný cukr.

Med a karamel, to mají medvídci nejraději, tak si prý vlezl dovnitř do
remosky a celou ji vylízal, přece tam nenechá tu největší pochoutku.

Jenže pak ho ukrutně rozbolelo bříško, tak se svalil do trávy a plakal.
Tak Lucinka medvídka uložila do postýlky, oblékla mu ovečkové pyžamko,
přečetla krátkou pohádku, a za chvíli už medvídek spokojeně spinkal
a ráno už mu bylo dobře.


Tady by se měla zobrazovat sekce odkazů na další medvídkovy příběhy (pokud funguje javascript).